Profesní komora STK

Úvod

Připomínky k návrhu novely zákona 56/2001

 

Do Poslanecké sněmovny ČR byl doručen návrh na změnu zákona č.56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích – tisk 51/0, který byl dne 24. 1. 2018 schválen v prvním čtení.

I když Ministerstvo dopravy považuje novelizované znění ze strany profesních sdružení za připomínkované, text obsahuje celou řadu sporný bodů. Návrh se Prezentuje jako naplnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, ve skutečnosti však zasahuje výrazně nad rámec této směrnice. Novela přináší pouze jeden bod, který vychází přímo ze směrnice, a to paragrafy, ve kterých se mění lhůty technických prohlídek u traktorů, překračujících rychlost 40 km/h, kterým je zkrácena lhůta povinně absolvovat prohlídky ze 4 na 2 roky. Všechny další body jsou přidány do novely na základě vůle ministerstva dopravy a v některých případech pak bohužel boří samotný systém a fungování technických prohlídek.

Evropská unie, a Ministerstvo dopravy v důvodové správě uvádí, a také již dříve konstatovalo, že systém odděleného provádění měření emisí a technických prohlídek není v rozporu s evropskou legislativou. Navzdory tomu se v této novele ale Ministerstvo dopravy pokouší všem STK přikázat, aby měly svou vlastní emisní stanici. Samostatné měření emisí při tom ale hodlá ponechat. Jde o dvojkolejný přístup, kdy jednomu subjektu se něco přikazuje, ale druhému nikoliv. Emise se navíc nesmí měřit na lince, kde se provádějí technické prohlídky, znamená to tedy často nutnost výstavby nových hal, protože ne každá STK v současné chvíli emisemi disponuje. Jediným přínosem pak bude pouze zvýšení nákladů a potažmo i cen za technické prohlídky.

V současné chvíli je provozovatelům STK stanovena podmínka vyloučení možnosti střetu zájmů s výrobou, prodejem nebo opravami vozidel. Toto ustanovení je v platnosti proto, aby neměly STK tendenci ovlivňovat výsledky prohlídek a „přihrávat“ si vozidla do svých servisů. Novela toto ustanovení ruší a přenáší podmínku nespjatosti na kontrolní techniky. Nově tedy provozovatel STK bude moci vedle své stanice provozovat opravnu, do které budou proudit na opravu vozidla, která neprojdou technickou prohlídkou. A ne jenom to, nově i subjekt zabývající se prodejem ojetých vozidel i z dovozu, může provozovat stanici technické kontroly a provádět technické prohlídky na těchto vozidlech tak aby mu procházely.

Z  pohledu PK STK to není krok správným směrem. Ekonomickou a právní nespjatost firem, které provozují STK, by bylo dobré zachovat, protože oni sami o sobě nemají motivaci v popsaném systému takto pracovat a třeba i ovlivňovat výsledky kontrol. Naopak nespjatost techniků je dle našeho názoru porušením ekonomických svobod, neboť znemožňuje technikům po pracovní době jakkoliv podnikat v oblasti automobilového průmyslu. Zajímavé je, že podmínka nespjatosti se má vztahovat pouze na techniky STK, ale na techniky, kteří budou měřit emise v původních emisních stanicích, se tato povinnost nevztahuje. Nehledě na to, že technik STK je tímto postaven do střetu zájmu svého zaměstnavatele. Nesmyslná dvojkolejnost přístupu k technikům STK a emisí, včetně podmínek vytvářejících střety zájmů je z našeho pohledu neakceptovatelná.

Novela dále popisuje postupné propojení technika STK a mechanika měření emisí. Tento bude mít pravomoc nalepit známku STK, pokud se bude jednat o emisní závadu na stanici měření emisí. To je sice logický krok, nicméně prozatím neexistuje žádný prováděcí právní předpis, který by postup jednoznačně definoval. Proto se k tomuto procesu PK SKT staví prozatím zdrženlivě.

V žádném případě nezpochybňujeme nutnost státního odborného dozoru (SOD). Jeho existence a činnost je nutnou součástí systému provádění technických prohlídek a odhalil již celou řadu nedostatků, díky kterým se celý obor postupně zlepšuje. V této novele ale dostává SOD těžko uvěřitelnou pravomoc na základě subjektivního zhodnocení uzavřít STK na dobu až 30 dnů. V důvodové zprávě se píše, že se bude jednat o zcela výjimečné případy, v textu novely se ale nic takového nevyskytuje a STK jsou tak nechány zcela na libovůli pracovníků SOD, neboť nikde v zákoně není definováno, co je závažným porušením, na který se §82 odkazuje. Záleží to pak zcela na výkladu pracovníků SOD, což může být pro některé stanice i likvidační. Vzhledem k tomu, že už současný zákon umožňuje uložit STK sankce až do výše 5 milionů Kč a technikovi STK do výše 500.000 Kč a to i opakovaně, nepovažujeme tuto cestu za reálnou a nutnou a z návrhu zákona ji jako šikanózní navrhujeme odstranit.

Další z nově nabytých pravomocí SOD je možnost pořizovat záznamy, ať už zvukové, obrazové, či kombinace obou, a to bez schválení soudu či jiného trestně správního orgánu. Takovéto pravomoci nemá v současnosti ani Policie ČR či orgány činné v trestním řízení, takže je s podivem, že by je měli mít úředníci ministerstva dopravy, případně krajští úředníci, kteří také SOD vykonávají. Opět zde není vůbec stanoveno, za jakých podmínek by se toto ustanovení používalo v praxi a ponecháno je pouze subjektivní zhodnocení konkrétního pracovníka SOD. Toto ustanovené není v souladu s GDPR a mělo by se tedy ze schvalované novely vypustit.

 Ministerstvo dopravy upravilo v novele požadavky na vzdělání uchazečů o práci kontrolních techniků. Doposud platilo, že kontrolního technika může z hlediska dosaženého vzdělání dělat osoba s dosaženým nejméně výučním listem technického směru. Nově je vzdělání omezeno na obory související s výrobou, opravou nebo technickou prohlídkou vozidel. Když pomineme, že obor zaměřený na technické prohlídky vozidel v ČR neexistuje, zbývá nám výroba a opravy vozidel. Škol tohoto typu není mnoho a navíc je třeba si uvědomit, že ČR je z hlediska automobilového průmyslu ve světové špičce, a tak absolventy si k sobě stahují firmy, které se zabývají výrobou automobilů a dílů a specializované servisy. Již nyní je velký problém získat na STK uchazeče, který vyhovuje kritériím, stanoveným ministerstvem a po zúžení kvalifikačních požadavků to bude ještě mnohem obtížnější.

Snahou, nastíněnou i v této novele, je přistoupení k tzv. polskému modelu, kdy je činnost STK zcela deregulována a provádět ji může každý i bez hlubší znalosti oboru, často motivován pouze ekonomickými motivy. Toto vede až k tomu, kdy jsou ve snaze po co největším počtu zákazníků, a tedy i největšímu finančnímu prospěchu, ponechávány v provozu i vozidla, která by například v současném systému nemohla projít.

Vítejte na stránkách profesní komory, dovolte nám stručné představení našich neziskových aktivit.

Stanice technických kontrol jsou většinou soukromými subjekty, jimž stát přenesením jeho působnosti v devadesátých letech 20. století umožnil vstoupit na trh za cílem udržitelnosti technického stavu vozidel nepoškozující životní prostředí za dodržení podmínek daných mezinárodních úmluv. Profesní komora STK byla založena v devadesátých letech s potřebou sjednotit prosazvání společných cílů a zájmů stanic technických kontrol (STK).

 

Mezinárodní úmluvy se proměnili v evropské Směrnice, které harmonizují postupy provádění technických kontrol a měření emisí v rámci Evropské unie a reflektují technologický pokorok ve výrobě silničních vozidel.

Cílem Profesní komory STK je vystupovat jednotně ve vzathu ke státním a mezinárodním orgánům, soukromým subjektům i asociacím a svazům. Profesní komora sdružuje síť více než stovky stanic technických kontrol, proto je i důležitým nositelem převedení platné legilativy do praxe. Jednotné provádění technických prohlídek a měření emisí je pro Profesní komoru prioritou, avšak stejně tak i ochrana a podpora v tomto oboru podnikání a spojencem jednotlivých STK se státní správou.

Implementace Směrnice k technickým prohlídkám v českém podání

12. červen 2018

V roce 2018 čeká Českou republiku opět změna v zákoně 56/2001 Sb ve znění pozdějších předpisů vztahující se k technickým prohlídkám a měření emisí.

Profesní komora od počátku schvalování tvrdí, že jediné čeho se implementace bezpodmínečně týká v zákoně je zahrnutí kategorie vozidel rychlých traktorů nad 40 km/h. Česká republika totiž již valnou část povinností vyplývajícíh ze Směrnice 2014/45/EU splňuje. To i zásluhou poslední novelizace, kdy se proces měření emisí propojil s technickou prohlídkou do jednoho informačního sytému (CIS) a navázal se tak proces celistvé techniké prohlídky.

Další zejména technologické povinnosti například měření hluku, přísnější normy na zkoušení brzd u nákladních vozidel budou ještě předmětem zpracování novelizace příslušného prováděcího předpisu Ministerstva dopravy a mohlo se na nich již pracovat v minulosti bez ohledu na schvalování zákonodárci.

Vlivem širších požadavků na změny v zákona ze strany Ministerstva dopravy došlo během doby diskuzí ve Sněmovně k předložení pozměnňovacích návrhů, které vyvolali opět širší pojetí ze stran Poslanců. Jednoduše řečeno dochází i na navrhování často nesouvisících částí zákona. Je to zřejmě i vlivem příchodu období jara, kdy je v stíi STK vždy napilno. Zároveň možná i zásluhou sítě stanic měření emisí, kde se s příchodem nového systému spojeného s fotografováním protáhli čekací doby nebo došlo k uzavření stanic vzhledem ke vzrůstajícím požadavkům na měření emisí.

Vyloženě znepokojoující se jeví Profesní komoře STK jeden poslanecký návrh, který se jeví v dosavadním znění jako úplně deregulační. Totiž umožnit zažádat si o oprávnění k provádění technických prohlídek jakoukoli vysokou školu mimo dosavadní regule udávání licencí STK ze strany Ministerstva dopravy. Bez jakýchkoli dalších specifik a omezení. 

V nejbližších dnech by se měl tento i další pozměňovací návrhy hlasovat  ve druhém čtení Poslanecké sněmovny. K některým návrhů se PK STK staví smířlivě, jsou to zejména ty, které jsou již v souladu s celospolčenskou potřebou a PK STK se k nim tímto připojuje. Zejména jeden z návrhů by udržel stávající vztah provozovatele STK a opravny vozidel. Tak aby nemohl jeden podnikající subjekt provádět aktivitu kontroly a opravy v jednom procesu. To by dle Profesní komory STK byl jasný střet zájmů, který by byl v rozporu s požadavky uživatelů silničních vozidel. Často totiž na kontrolu opravář nahlíží ziskově a nebyla by zaručena jeho nestrannost.

Ať hlasování o zákoně dopadne jakkoli, jsou již změny v posledních letech v provádění technických prohlídek i měření emisí síti znát a zejména je práce pro všechny techniky, mechaniky i administrativní pracovníky odpovědnější. Proto v době nedostatku personálu by bylo i vhodné se zamyslet nad zjednodušením celého systému včetně zrychlení provedení prohlídek a nadbytečnému papírování při procesu. Technologická doba si to vyžaduje.

1 |